V roce 70. výročí porážky fašismu ve 2. světové válce připomene výstava působení a často tragické osudy německých antifašistů na Jihlavsku.
Představí část výsledků několikaletého výzkumu dosud prakticky neznámé kapitoly novodobých regionálních dějin. Výzkum zahrnoval práci v řadě českých i zahraničních archivů a muzeí i rozhovory s pamětníky.
Výstava přiblíží návštěvníkům podmínky působení německých antifašistů za předmnichovské republiky, kdy se ve 30. letech 20. století většina Němců na Jihlavsku přiklonila k fašismu. Dokladem jsou výsledky obecních voleb v Jihlavě roku 1938, v nichž dalo 97% voličů hlasujících pro německé strany svůj hlas Henleinově Sudetoněmecké straně. Vedle zápasu s domácím nacistickým hnutím poskytovali antifašisté pomoc rakouským a německým uprchlíkům před fašismem a organizovali podporu španělské republikánské vládě v boji s frankistickými povstalci. V době německé okupace byli vystaveni represi včetně věznění v nacistických koncentračních táborech. Řada ze zdokumentovaných osob v době okupace zahynula, jiní přežili mnohdy s podlomeným zdravím a psychickými traumaty. Návštěvníci se seznámí s osudy konkrétních lidí, pohlédnou některým z nich do tváří, zachovaných na cenných fotografiích.
Jedním z nich byl například Anton Urbar, od roku 1938 člen zastupitelstva města Jihlavy. Zatčen byl 1. září 1939 v den útoku Německa proti Polsku a současně v den rozsáhlé zatýkací akce v protektorátu zaměřené na eliminaci představitelů národního hnutí odporu a antifašistů. Urbar byl gestapem evidován v tzv. kartotéce A, v níž nacisté shromažďovali údaje o zvláště nebezpečných odpůrcích fašismu. Po téměř pěti letech věznění v koncentračním táboře Buchenwald zahynul 24. srpna 1944.
Závěr výstavy je věnován poválečným osudům německých antifašistů a jejich rodin.
Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 25. června v 17:00 v budově Muzea Vysočiny Jihlava, Masarykovo nám. 57/58. Výstava potrvá od 26. června do 30. srpna 2015.