NPP KAŇK

Malý opuštěný lom na jihovýchodním svahu Kaňku byl vyhlášen chráněným územím „Na Vrších“ již v roce 1933, nyní pod názvem Kaňk o rozloze 0,53 hektaru. Více než 90 miliónů let stará lokalita uloženin ve formě světlých vápenců, slínovců a hrubých slepenců s obsahem fosilií. Celkem dva bloky bílých skal, skrývající nádherně ohlazené tmavé skalky a mohutné valouny krystalických hornin v podobě světlých vápenců, slínovců a hrubých slepenců, ty obsahují fosilie nejrůznějších mořských živočichů – hlavně lastury ústřic a jiných mlžů, ramenonožců, ostny ježovek, články lilijic, mechovky, korály, schránky prvoků dírkovců atd.

ZAJÍMAVOSTI

Ve zdejším lomu se dobýval kámen již v 19. století a při ruční práci se zde nacházelo takové množství fosilií, že to přilákalo i zahraniční badatele. Jde tedy o klasickou, přírodovědecky velmi cennou lokalitu, odkud bylo dokonce popsáno několik nových druhů, například mechovka s případným názvem Kaňkopora kaňkensis.
Vlastní vrchol Kaňku a blízké okolí nese četné stopy po dolování (propadlé štoly, haldy hlušiny) rud barevných kovů, především stříbra. Asi 300 metrů severovýchodně od vrcholu se nachází jáma vzniklá zřícením starých šachet. Dobře vidět jsou chodby starých dolů ve stěně jámy. Dále-li se vpravo podél oplocení, najdeme u cesty kamenný smírčí kříž – upomínku na událost z roku 1421, kdo byli přívrženci podobojí svrženi do místních šachet.

OKOLÍ

Kousek pod vrcholem dále k severovýchodu nalezneme obec která dala nejvyššímu vrcholu a potažmo celému pásmu kopců jméno. Původně samostatná obec Kaňk je dnes součástí Kutné Hory. Hornická osada vzniklá někdy na konci 13. století nedaleko dvou mocných ložisek kaňkovského a kuklovského pásma. Původně gotický, později barokně upravovaný kostel svatého Vavřince z let 1492 – 1506 je dílem Mikuláše z Kutné Hory a Matěje Rejska, tvůrce řady kutnohorských gotických skvostů. Dům s číslem popisným 120 má krásný renesanční štít skrývající gotické jádro.

DOSTUPNOST

Vyjdeme-li ze Sedlce u Kutné Hory, od bývalého cisterciáckého kláštera, jdeme nejprve po žluté značce do svahu vrchu Kaňk. Krajinná dominanta získala pojmenování po obci která je konečným cílem dnešní cesty. První z řady vrchů táhnoucích se přibližně ve směru severovýchod – jihozápad po severním okraji města Kutné Hory. Ujdeme asi 600 metrů od hlavní silnice v Sedlci a jsme u Národní přírodní památky Kaňk.
Z Kaňku se můžeme vrátit po silničce do Kutné Hory – vyjdeme v místech u autobusového nádraží, tedy nedaleko kláštera Voršilek. Nebo se můžeme vydat dále do lesů a putovat po cestách Kaňkovských vrchů. Jen doporučuji neolizovat kameny a vyhnout se konzumaci zdejší vody. Haldy hlušiny západně od Kaňku i po staletích vyluhují jedovaté sloučeniny arzenu z místních krystalických hornin, které byly a jsou proslulé obsahem této látky, známé to rekvizity klasických detektivek.