Cisterciácký klášter patřil před svým zničením v roce 1420 k nejvýstavnějším řádovým stavbám u nás.
Výstavba velkolepého areálu vrcholila v letech 1250 - 1260. Vznikly zde mohutné raně gotické stavby, zejména opatský chrám, který byl postaven napříč skalnatým ostrohem. Dodnes se však z klášterních staveb dochovaly jen nepatrné zbytky. Z vlastního chrámu zůstal jen severní vstupní portál, který je dokladem nádherné výzdoby chrámu. Památky klášterních budov jsou uloženy v Městském muzeu v Mnichově Hradišti, v Národním muzeu v Praze a v Severočeském muzeu v Liberci. V roce 1995 byl ve východní části opatského chrámu (nad kryptou) prováděn rozsáhlý archeologický výzkum, který odkryl další památky této raně gotické stavby.Krypta Stavba byla zřejmě započata již ve 12. století. Nese stopy románského slohu, jak je vidět z dochovaných románských oken s opěrnou zdí. Sklepení bylo původně dřevěné, teprve začátkem 13. století byla dodatečně vybudována kamenná klenba. Sklepení sloužilo jako krypta pro význačnější příslušníky zdejšího kláštera. Při nedávném archeologickém průzkumu byly odkryty některé hroby vytesané ve skále. Koncem 19. století sem byl navezen násyp s množstvím kostí ze zrušeného hřbitova u kostela. Poté se rozšířilo pojmenování krypty na kostnici. Tento násyp s obrovským množstvím lidských kostí byl na konci 90. let 20. století odstraněn a pietně uložen na nový hřbitov v obci.